První vlna UNIV ukončena

Výsledky projektu UNIV byly představeny v Senátu

Zapojené školy prodělaly velký vývoj, kantoři změnili myšlení

Rozvoj celoživotního vzdělávání v České republice bude nezbytnou prioritou i v dalších letech a mezi zainteresovanými stranami v tom panuje jednoznačná shoda. Takový je hlavní výstup z celostátní Závěrečné konference vzdělávacího projektu UNIV, která se v samém závěru května konala v Senátu Parlamentu ČR.

V Hlavním sále Valdštejnského paláce se 29. května ve velkém počtu sešli zástupci ministerstva školství a Ministerstva průmyslu a obchodu i představitelé krajských úřadů, středních, vyšších i vysokých škol z osmi krajů republiky. Přítomni byli také zástupci sociálních partnerů z regionů a pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání Praha, který je řešitelem projektu UNIV. Cílem setkání bylo zhodnotit tříletý projekt, který se zakončí v červenci 2008, a naznačit potřeby, úkoly a možnosti pro jeho uvažované navazující etapy.

Systémový projekt ministerstva školství UNIV (Uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol) byl financován ESF a státním rozpočtem ČR. Jeho výsledky umožní všem dospělým zájemcům rychlé doplňování dílčí nebo úplné kvalifikace a následně uplatnění na trhu práce. V tomto typu vzdělávání jim totiž budou díky nově vytvořeným hodnotícím standardům uznány ty znalosti a dovednosti, které během života neformálně nabyli i mimo školu. Snáze a rychleji tak získají nové dílčí kvalifikace nebo i výuční list ve zvoleném oboru. Navíc za vzděláním nebudou muset zajíždět do center a využity budou i kapacity škol v regionech, kde postupně dojde k úbytku žáků v počátečním vzdělávání.

Tento princip uznávání již nabytých kompetencí umožnil nový zákon č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který je v platnosti od loňského srpna. Projekt UNIV je Národním ústavem odborného vzdělávání Praha zatím řešen v osmi krajích. Do tříleté první fáze projektu se v končící tříleté fázi zapojilo 78 středních a vyšších odborných škol – center vzdělávání dospělých (kraje Karlovarský, Jihočeský, Olomoucký, Pardubický, Ústecký, Zlínský, Liberecký a Moravskoslezský). Školy vytvářely po dvou vzdělávacích programech UNIV, většinou je vytvářely týmy po pěti účastnících z řad učitelů zapojených do projektu a motivovaných v rámci projektového rozpočtu.

Jak zaznělo při rekapitulaci projektu UNIV v Senátu, bylo během tří let realizováno 310 vzdělávacích seminářů pro pedagogy středních škol – budoucí lektory dospělých klientů. Projekt měl celkem 4 550 přímých účastníků a v jeho rámci bylo vytvořeno 138 vzdělávacích programů a 172 školicích a metodických materiálů. Bylo vyškoleno 269 průvodců a hodnotitelů projektu. Pedagogové na školách byli široce vzděláváni, aby uměli připravit modulové vzdělávací programy, které bude možné vzájemně propojovat. Velkou novou zkušeností bylo pro kantory také vzdělávání v oblasti psychologie dospělých „žáků“.

V posledních měsících projektu se pak 54 ze 78 zapojených škol zapojilo do pilotního ověřování vytvořených konkrétních hodnoticích a vzdělávacích programů, které jsou hlavním produktem celého projektu. Tímto pilotním ověřováním prošlo na školách a v provozech sociálních partnerů 210 kandidátů. Rekrutovali se především z řad bývalých žáků, kteří předčasně opustili počáteční vzdělávání, ale pracují v oboru, dále z těch, kteří nenašli uplatnění ve svém oboru, a často také z řad pracovníků spolupracujících firem. Pilotně se ověřovalo 47 dílčích kvalifikací v učebních oborech. Deset škol již také dosáhlo na autorizaci jakožto vzdělavatelé využívající vytvořené a pilotně ověřené vzdělávací programy.

Vytvořená síť škol projektu UNIV je vlastně jednou velkou školou – má cenu dělat jeden marketing, jednu publicitu. Stojíme na začátku rozvoje této sítě a bude výhodné ji rozvíjet,“shrnula před senátory a partnery projektu jeho obsahová manažerka PhDr. Helena Marinková, PhD. Jako mimořádně důležitá pro úspěch projektu se podle všech stran jeví podpora z krajů. Tu v Senátu znovu jasně deklarovala PhDr. Jaroslava Wenigerová, předsedkyně Komise asociace krajů ČR pro školství a sport.

Podstatné je udržet systém

Podle dr. Marinkové je alfou i omegou každého vytvořeného systému jeho udržitelnost. „Každá firma potřebuje impulz na začátku, ale bude dobré do vytvořené sítě celoživotních vzdělávacích center dále investovat a rozvíjet ji,“ avizovala potřebu pokračovat projektem UNIV II. Jeho cílem má být v dalších letech prohlubovat stávající síť, vytvářet vzdělávací programy také v oblasti maturitních oborů a rozšířit projekt do všech zbývajících krajů.

Pro účast v projektu UNIV II bylo realizátory v dosud nezapojených krajích již osloveno 800 škol, z nichž 470 projevilo zájem se připojit. „Školy již zapojené v projektu UNIV prodělaly velký vývoj a jejich pedagogové změnili myšlení,“ konstatovala dr. Marinková v Senátu jednu z výrazných přidaných hodnot prvních tří let projektu.

Podle zkušenosti PhDr. Jany Bydžovské, hlavní manažerky projektu, se také prokázal mimořádný význam osobnosti a přístupu ředitele školy. „Kde je přesvědčený ředitel, tam je přesvědčený sbor,“ shrnula Bydžovská. Navíc se nové zkušenosti kantorů, nabyté v rámci přípravy materiálů a programů UNIV, podle reakcí ze škol uplatnily významně i v počátečním vzdělávání.

Velkým efektem projektu se ukázalo být také navázání úzké spolupráce s firmami a dalšími sociálními partnery v regionech, kteří se konkrétně zapojovali do tvorby vzdělávacích programů a ocenili schopnost škol připravit klienty v těch oborech, které firmy v regionu potřebují. Začíná také docházet v rámci sítě UNIV k propojování škol s podobnými obory a k jejich široké komunikaci.

Snížit finanční náročnost

Konference v Senátu tedy nastínila úkoly pro další fáze projektu UNIV. Jedním z nich je např. hledat cesty k co největšímu snížení finanční náročnosti dílčího vzdělávání pro klienta, která by se mohla stát bariérou celého procesu. Jednou z takových cest by podle jednoho z názorů mohla být např. práce zájemce o uznání dílčí kvalifikace na konkrétní produktivní zakázce přímo u svého zaměstnavatele. Jako dobrá zkušenost ze zahraničí byla citována i možnost důvěry, a z ní vyplývajícího využívání videonahrávek společně s dobrozdáním zaměstnavatele.„Je také nutné více provázat zákon o uznávání s další legislativou,“ zněl další z výstupů konference.

Jako velmi podstatný úkol ale konstatovali účastníci konference zejména změnit myšlení lidí pozitivním směrem k celoživotnímu vzdělávání. To se podle dosavadních zkušeností týká také nízké firemní kultury a přístupu řady zaměstnavatelů, kteří stále nepochopili nutnost investovat do vzdělávání svých zaměstnanců. Jako motivační prvek bylo na konferenci zmíněno zařazení dalšího vzdělávání mezi odečitatelné položky ze základu daně z příjmu.

Kraje očekávají UNIV II

Účastníci konference se shodli na potřebě co nejdříve navázat na projekt UNIV projektem UNIV II. „Věřím, že bude co nejdříve spuštěn, mentálně jej už přijaly všechny kraje,“ apelovala za kraje na přítomné ředitele příslušných ministerských odborů dr. J. Weingerová, mj. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast školství.

Mgr. Martin Mach, ředitel odboru středních škol MŠMT ČR, v reakci konstatoval jednoznačný zájem ministerstva realizovat projekt UNIV II. Argumentoval, že je úkolem ministerstva zajistit ve všech krajích jednotný vzdělávací systém a také dohnat EU v oblasti zapojení obyvatel do dalšího vzdělávání. Podle názoru z ministerstva by se tedy v další fázi mělo do projektu UNIV II zapojit až 350 škol a mělo by vzniknout čtrnáct krajských informačních projektových center.

Podle konkrétního údaje PaedDr. Jaromíra Krejčího, ředitele odboru 20 MŠMT, by mělo být do projektu UNIV II v letech 2008 – 12 investováno z evropských a státních prostředků až 450 milionů Kč, navázat by pak měl do roku 2015 i projekt UNIV III. Cílem realizátorů z Národního ústavu odborného vzdělávání je proto nyní připravit projekt UNIV II tak, aby co nejrychleji mohl vstoupit do schvalovacích procesů.

 

facebooktwitter