Historie

Nové školské zařízení v našem městě bylo otevřeno 1. 9. 1967. Od té doby zde získalo mnoho žáků nejen patřičnou odbornou kvalifikaci, ale i úplné střední vzdělání. Mnozí z nich pokračovali ve studiu na vysoké škole. Počátky výuky v našem školském zařízení jsou spjaty s rozvojem podniku Meopta. Začátky optické výroby se datují ro roku 1908, kdy byla v Bratislavě založena filiálka rakousko-uherského optického ústavu OP Goerz. Vyráběly se zde zaměřovače, pobřežní dálkoměry, dělostřelecké dalekohledy. Po 1. světové válce přibyly triedry a malé pozorovací dalekohledy. V Praze se rozjela výroba optických přístrojů v roce 1919.

Dne 15. 6. 1933 vznikl v Přerově největší československý optický závod Optikotechna. Začínalo se v omšelém dvoupatrovém domě, kde 7 lidí, z toho 3učni, bez zkušeností začínalo s výrobou kondenzátorů a objektivů. Strojové vybavení patřilo spíše do muzea, ale výroba se dařila. O rok později byla zřízena konstrukční kancelář a začala se vyrábět speciální zařízení pro telefonní ústředny a zvětšovací přístroje. Vývoz směřoval do Itálie, USA, Anglie, Švédska, Norska, Argentiny, Íránu a na Nový Zéland. Výroba se zvětšovala a staré tovární prostory nestačily. Od roku 1936 se pět let stavěl nový velký a moderně vybavený závod. Do roku 1942 byli učni v závodě Optikotechna rozmístěni na pracovištích u jednotlivých dělníků. V roce 1942, po doplnění zařízení strojním parkem, byla zřízena první učňovská dílna a další, dobře vybavená, byla zřízena v květnu roku 1945. Po odchodu německých učňů byla převzata poměrně dobře vybavená dílna a přikročilo se k zvyšování počtu  učňů v jednotlivých ročnících. V roce 1946 vznikl státní podnik Meopta se sídlem v Přerově a pobočnými závody v Praze, Brně, Bratislavě a  Hynčičích. Každý závod měl svoji specializaci. Největšího vzestupu dosáhla výroby zvětšovacích přístrojů (Opemus, Magnifax…), fotografických a promítacích přístrojů (Mikroma, OP 16, OP 8, Flexaret…). Meopton IIIa – projektor pro širokoúhlou projekci s magnetickým a optickým budičem zvuku, se jako jedna z hlavních součástí technického zařízení Laterny magiky podílel na jejím světovém úspěchu a získání Velké ceny EXPO.

V roce 1951 již byl zhruba zdvojnásoben počet učebních oborů, pouze 10%  z nich zůstalo tříletých, polovina byla dvouletá a zbývající obory pak byly jednoleté nebo dokonce půlroční. V roce 1952 vznikla učiliště státních pracovních záloh, která spojovala část školní, dílenskou a internátní.  V témže  roce bylo k Meoptě přiděleno učiliště státních pracovních záloh, které vychovávalo dorost pro optický průmysl v celé zemi. Výuka teorie nebo ubytování žáků probíhaly na různých místech v Přerově a okolí, např. na Malých Novosadech, v Pavlovicích nebo na učňovské škole na Šířavě. Rovněž učni ze vzdálenějších míst postupně měnili místa ubytování: krátce vznikly internáty na zámku v Pavlovicích a Čekyni, nebo v bývalých klášterech v Přestavlkách nebo na Velké Dlážce, kde byli učni ubytovaní až do roku 1967.

V roce 1958  byli všichni učni přerovských firem převedeni do učňovské školy na Šířavě, která zajišťovala teoretickou výuku, a praktickou výuku učni absolvovali ve firmách. V roce 1965 byly zajištěny finanční prostředky pro stavbu samostatného odborného učiliště. Pro samotnou stavbu bylo zajištěno místo v dnešní Kouřílkově ulici. V zimě 1965 se začalo s terénními úpravami a výstavbou inženýrské sítě. V polovině března byly položeny první panely pro stavbu internátu a do konce dubna byla hotova hrubá stavba. Provoz nového školního komplexu, složeného z vlastní školy, internátu a školní jídelny byl zahájen v září 1967. Do tohoto roku ukončilo optické vzdělávání 2 985 učňů.

V roce 1976 byl slavnostně položen základní kámen na vybudování zázemí pro praktickou výuku a průběhu let 1979 – 1982 byly přistavěny dílny pro jednotlivé učební obory. K slavnostnímu otevření prostor pro odbornou výuku došlo 1. 9. 1982. Po otevření těchto dílen přestali učni docházet na praxi do závodu Meopta a odborná výuka s výjimkou třetích ročníků byla zajištěna v areálu učiliště.

S porevolučními změnami souviselo i odloučení učiliště od podniku Meopta, k němuž došlo 1. července 1991. V té době se škola jmenovala Střední odborné učiliště strojírenské Přerov, Kouřílkova 8.  Od 1.9 1995 byl název změněn na Integrovanou střední školu technickou, která jako nový ty školy zajišťuje výuku v tříletých učebních oborech a čtyřletých maturitních oborech SOU a SOŠ a v nástavbovém studiu.

Od 1.9.2002 došlo ke sloučení Integrované střední školy technické a Středního odborného učiliště, Kojetínská ulice, Přerov pod společný název Integrovaná střední škola technická, Přerov, Kouřílkova 8.

O rok později, tedy k 1.9.2003, došlo ke sloučení Střediska praktického vyučování, Přerov, ulici 9. května 194 s ISŠT pod společným názvem Integrovaná střední škola technická, Přerov, Kouřílkova 8. Ze Střediska praktického vyučování se tímto stalo odloučené pracoviště ISŠT.

S účinností od 1.9.2004 se změnil název školy na Střední odbornou školu  a Střední odborné učiliště technické, Přerov, Kouřílkova8.  V lednu 2008 byla škola sloučena se Středním odborným  učilištěm stavebním Přerov, Bří Hovůrkových 17. Nově vzniklá vzdělávací  instituce nese od tohoto roku jméno Střední škola technická Přerov, Kouřílkova 8.  Brány školy od roku 1967 opustilo cca 7 185 žáků s výučním listem nebo maturitním vysvědčením. Věříme, že tento počet úspěšných absolventů bude i nadále narůstat…

 

facebooktwitter